Lucinky cesta

17 let plných výzev a lásky 💜

Lucince je letos krásných 17 let 🎉. Prošla si nejen ona sama mnoha obrovskými zkouškami. Od jejich pěti let, kdy se u ní objevila epilepsie, se musel náš život změnit ještě více.

Bojovala s častými epileptickými záchvaty a nemohla být vůbec bez dozoru. Maminka v noci špatně spala, protože se pokaždé bála, že Lucinka dostane záchvat a ona ho prospí. Trvalo dlouhé roky, než lékaři našli správnou a účinnou medikaci.

To s sebou ale přineslo mnoho negativních vedlejších účinků. Lucinka začala trpět silným nechutenstvím, přestala jíst téměř úplně a po určitou dobu byla odkázána pouze na nutriční drinky 🥤. Postupně se trochu rozjedla, ale nikdy to nebyla žádná sláva. Dodnes má s jídlem problémy – vždy si vybere pár druhů jídel, které jí do té doby, než se jich přejí, a pak přejde na něco jiného 🍽️, ale nikdy si nevytvořila pevné stravovací návyky.

Následně se její mentální vývoj zcela zastavil. Nenaučila se mluvit, chodit na záchod... Zkoušeli jsme různé metody, jak jí pomoci. Navštívili jsme několik léčitelů a vyzkoušeli mnoho homeopatických doplňků.

První návštěva u léčitele

První návštěva u léčitele proběhla v Brně. Jeho jméno si už bohužel nepamatujeme, ale šlo o velmi silný zážitek ✨. Když se na to zpětně díváme, pokud bychom měli věřit na nadpřirozené schopnosti, tento člověk je skutečně měl. V té době jsme však procházeli velmi náročným obdobím. Pan léčitel byl odhodlaný Lucince pomoci, ale vyžadovalo to velkou spolupráci, na kterou rodiče tehdy ještě nebyli připravení.

Tvrdil, že Lucinka má v hlavě vše „převrácené“ a snažil se jí odblokovat lymfu. Vysvětlil nám, co bude dělat a jak se to může na Lucince projevit. Upozornil nás, že někteří lidé mohou mít pocit, že je to bolestivé, i když ve skutečnosti nejde o bolest, ale o nepříjemné změny v těle. Může dojít k nechtěným reakcím, jako je počůrání nebo dokonce zvracení.

Celý proces probíhal venku. Maminka seděla na kameni s Lucinkou na klíně, přičemž měla dceru obličejem k sobě, a tedy zády k léčiteli. Bylo překvapující, že se Lucky během celé doby vůbec nedotýkal. Mezi nimi byla mezera asi 10 cm a on pohyboval rukama nahoru a dolů. Lucinka plakala 😢 a celá se vzpínala, chovala se, jako by prožívala silnou bolest 😖. Maminka ji sice držela, ale přesto s ní sjela z kamene na zem, což nás šokovalo, protože měla obrovskou sílu 💪.

Po skončení procesu maminka předala Lucinku tátovi, a v tu chvíli se Lucka silně počůrala. Nebylo to jen tak – moč prosákla přes plínku a oblečení v obrovském množství 💦. Zdálo se nemožné, že by to všechno měla v sobě. Pan léčitel na to reagoval naprosto klidně, protože to očekával. Říkal, že je to běžný jev, a že někteří lidé mohou dokonce zvracet 🤢.

Dodal také, že tento proces měl pozitivní účinek, protože oddálil nástup menstruace, která by u ní prý měla přijít velmi brzy.

Léčitel byl přesvědčen, že Lucince může skutečně pomoci, ale doporučil nám oholit jí hlavu a mazat ji černým pivem 🍺. Tvrdil, že tím naváže spojení s vesmírem, což bude další krok v léčbě. Maminka dlouho váhala. Nevěděla, zda léčiteli věřit natolik, aby Lucince oholila její dlouhé, husté, hnědé vlasy. Velkou roli hrály i obavy z reakcí okolí – jak by asi vypadalo, kdyby Lucinka přišla do stacionáře bez vlasů a celá od piva? Nakonec jsme se rozhodli tuto část léčby nepodstoupit a za léčitelem už jsme se nevrátili. Teď zpětně si říkáme, jestli jsme to přece jen neměli risknout. Vlasy dorostou, ale co kdyby jí to opravdu pomohlo? 🤷‍♀️

Později jsme vyzkoušeli sílu dalších léčitelů, ale většina z nich se ukázala spíše jako šarlatáni. Jeden z nich například tvrdil, že za Lucčin zdravotní stav může náš táta, protože ji v minulém životě týral a zavíral do klece.

Rodiče vyzkoušeli opravdu mnoho – stálo to spoustu času, úsilí i peněz, ale za naději, že by se Lucince mohlo alespoň trochu ulevit, to stálo ❤️.

V sedmi letech začala navštěvovat speciální základní školu pro děti se zdravotním postižením.

Ve třinácti letech nastala zásadní změna v jejím chování. Začala být agresivnější, vzteklejší, přestala poslouchat. Trpí hlubokou mentální retardací, ve které již nejspíše zůstane napořád.

Ve svých patnácti letech jí byl diagnostikován autismus a její chování se nadále zhoršovalo.

Dnes nespolupracuje při žádné aktivitě. Ráno ji vypravit do školy je nesmírně náročné – odmítá vstát z postele, nechce se přebalit, obléknout ani obout 👞. Občas dlouho trvá, než si vezme potřebné léky. Když má opravdu špatný den, může se stát, že dorazí do školy výrazně později.

Lucinka umí být velmi netykavá, zákeřná a zlá, ale zároveň je nesmírně citlivá. Umí vyjádřit lásku k druhým i ke zvířatům 🐶❤️. Je nevyzpytatelná – v jedné minutě se mazlí a v té další můžete dostat ránu. Protože se dlouhou dobu pohybovala po čtyřech, vypracovala si velmi silné svaly 💪. Je neuvěřitelně silná a udržet ji nebo ji zvládnout fyzicky je stále náročnější.

Dnes, ve svých 17 letech, měří 168 cm a váží 63 kg. Každý den s ní je neuvěřitelnou výzvou, která vyžaduje nesmírnou trpělivost, odhodlání a sílu 💪.

S každým dnem přichází nové těžkosti, nové boje, a někdy máme pocit, že už nemáme sílu dál. Přesto, když se podíváme do jejích očí, víme, že to za to stojí. Každý její malý pokrok je pro nás obrovským vítězstvím, ale to neznamená, že cesta je snadná. Dny plné frustrace, nepochopení a vyčerpání jsou součástí našeho života, ale Lucinka nás zároveň učí, jak překonávat překážky, jak se nevzdat a jak milovat bezpodmínečně. Každý moment s ní je neuvěřitelně náročný, ale zároveň nás to dělá silnějšími a vděčnějšími za každou chvíli, kterou máme. 💜

Zde je Lucinka s mými dětmi.