Lucinka: Královna pekel i našich srdcí

Lucinka dostala své jméno ještě v bříšku, aniž by kdo tušil, jaká bude.

A musím říct – sedí na ni dokonale. Tedy, s malou úpravou… Lucifer! 😈 Všichni asi víme, co tohle jméno obnáší, samozřejmě to berte s nadhledem. Je to taková královna pekel Terůvek, a nejen my doma, ale i sousedi (možná i ti vzdálení) si na její povahu museli zvyknout. Lůca totiž rozhodně není z těch tichých, nenápadných duší. 😜

Můžeme s jistotou říct, že i kdyby byla úplně zdravá, rodiče by to s ní neměli o nic lehčí. Její povaha je kombinací výbušnosti, netrpělivosti a paličatosti – a to je čistě její osobnost, žádné „vedlejší účinky“ diagnóz. Když si něco vezme do hlavy, nehne s ní ani hejno čertů (a že jich má nejspíš pod palcem dost). 👿👿👿

Lucinka má svůj vlastní svět a své vlastní zákony.

Například zákon „Co je tvoje, to je moje, a co je moje, na to nesahej.“ Tenhle princip uplatňuje s naprostou důsledností, a pokud si někdo dovolí ho porušit, okamžitě přichází trest v podobě dramatického výstupu, který by strčil do kapsy i ty nejzkušenější divadelní herce. 🎭

Její trpělivost?

No… řekněme, že by se dala přirovnat k rychlosti padajícího listí v hurikánu. 🍂

Jakmile něco nejde podle jejího plánu, je oheň na střeše. 🔥

A když říkám oheň, myslím tím pořádné plameny, které by vyděsily i samotného Lucifera. Třeba když má hlad. Pokud jídlo nepřistane před ní dostatečně rychle, je lepší se klidit z cesty. 🍽️

A pokud jí náhodou dáte něco, co zrovna nemá v plánu sníst, gratuluji – právě jste se přihlásili do soutěže „hoď to co nejdál“. 🏃‍♀️

Navzdory své pekelné povaze je ale Lucinka taky neuvěřitelně upřímná.

Není to typ, co by něco předstíral – pokud se jí něco nelíbí, dá vám to vědět. Hlasitě.

A pokud se jí líbíte, dá vám to vědět taky. Hlasitě. Prostě všechno dává najevo naplno, žádné polovičaté emoce u ní nečekejte. 🎤😊

Další Lucinčin životní zákon?

„Když spím já, spí celý svět. Když jsem vzhůru, bude vzhůru i celý svět. 🌍“

Neexistuje nic jako „tichá domácnost“, pokud je Lucinka v akci. Když se rozhodne, že je čas vstávat, není úniku. ⏰ A žádné vymlouvání na „ještě pět minut“ – pokud se jí něco nelíbí, postará se, aby se to nelíbilo ani vám. 😜

A co teprve její smysl pro humor! Lucinka je zkrátka provokatér tělem i duší.

Největší zábava? Pořádně hypat děti, dokud nezačnou křičet a rozčilovat se.

Čím víc se vztekají a křičí na ni „Luci, přestaň!“, tím víc se směje. 😂

Je to pro ni vrchol štěstí – doslova sedmé nebe. ☁️

A pak je tu další Lucinčina specialita – když někdo napodobuje její typické mimiky a pohyby. Jakmile s ní začnete máchat rukama jako pták a ksichtit se, je konec.

Dostane takový záchvat smíchu, že se sotva udrží na nohou. 🤣 Už od mala má svůj legendární pohyb – začne zběsile mávat rukama a u toho se šklebí. A my si z ní vždycky děláme srandu a ptáme se jí, kam letí. ✈️

https://video.wixstatic.com/video/a3c42c_1816cfe026664107911e070ad559c00a/1080p/mp4/file.mp4

Ať už se ale snaží vypadat jako malý ďáblík, pravda je taková, že má taky obří srdce. 😈💖Když někoho má ráda, je to láska na sto procent. 💯 Mazlí se, směje se, obejme vás tak pevně, že by se za to nemusel stydět ani mistr světa ve wrestlingu. 🤼 A když má radost, radují se s ní všichni kolem – protože radostná Lucinka, to je tak nakažlivý jev, že by ho měli vědci zkoumat. 🔬

Tak jako Lucinka miluje své blízké a malé děti, tak nadevše miluje i zvířata. A když říkám miluje, myslím tím, že by pro ně doslova dýchala. Bohužel v jejím případě platí, že láska může být někdy až příliš… intenzivní.  😬

Vím, není to vtipné, je to vlastně docela smutné, ale jednoho dne se Lucinčina láska stala osudnou nebohé slepici. Jakmile ji vzala do náruče, pro slepici nebylo úniku. Lucinka cítila obrovské štěstí, chtěla ji pořádně pomazlit – a tak ji objala se vší silou, kterou v sobě měla. 💪

No a slepice? Ta už si pak jen natáhla své pařáty a odebrala se na onen svět. 🌈

Byla to tragédie… ale upřímně, ta slepice aspoň odešla zahrnuta láskou. 💔

Něco jako „smrt z přemíry lásky“ asi není oficiální diagnóza, ale pokud by byla, Lucinka by ji měla patentovanou. 🏅

A teď to přijde – když Lucinka slepici chtěla pustit zpátky na zem a zjistila,

že se nehýbe, najednou jí to došlo. Měla v sobě obrovský záblesk pochopení, že to,

co udělala, mělo vážné důsledky. 💔 A jak to tak bývá, ten okamžik pro ni byl silný. Začala hrozně plakat. 😢 A to, že si to dokázala uvědomit, byla pro nás všechny naprosto obdivuhodná věc. Lucinka v tu chvíli nebyla jen malá holčička, která neví, co dělá – byla to holčička, která pochopila, jak moc může její láska někdy ublížit.

Lucinka naprosto zbožňuje psy. 🐶 Na zahradě máme dva německé ovčáky – Rendy a Charlie, a já osobně mám doma dva malé jorkšíry – Meggie a Bena. Lucka je miluje všechny, ale to neznamená, že by si oni nemysleli svoje. Hlavně ti moji jorkšíři!

Ti už dávno pochopili, že před Luckou je lepší mít únikovou cestu připravenou.

Rendy, jako zkušená a rozumná fena v letech, ví, že nejbezpečnější strategie je „neviditelný mód“. Jakmile slyší Lucku, okamžitě si vzpomene, že má hrozně moc práce někde hodně daleko. Zato Charlie…

Charlie je jiná liga. To je ztělesněná psí puberta, co jí v hlavě zakrněla natrvalo. A možná právě proto si s Luckou tak neskutečně rozumí. 🐕💕

Lucinka se k ní chová, jako by byla její ztracené dvojče – druhá Lucinka v psím provedení. A Charlie? Ta se zase chová, jako by byla člověk. Nebo aspoň jako by věřila, že jí někdo zapomněl dát občanku. 🐾 Ty dvě spolu řádí tak, že i cirkus by se mohl jít zahrabat. 🎪 Charlie skáče, Lucka piští, Charlie běží, Lucka se válí smíchy… a když se

k tomu přidá ještě Lucčin nakažlivý chechot, je konec. Kdo je pes a kdo člověk, už dávno nikdo neřeší. 🤭

Minulý rok jsme měli kvůli Lucce na zahradě skutečně dost práce. Vzadu za garáží máme místo, kde žijí naše slepice, a samozřejmě jsou chráněny plotem. 🐔 Lucinka tam tráví spoustu času – někdy klidně celý den. Stačí hromada trávy, kousek tvrdého pečiva a Lucka je okamžitě v akci – krmí, krmí a zase krmí. Hrozně ji baví, když slepicím hází něco na zem, hlavně když to dopadne tak, že se slepice rozeběhnou, aby to sebraly.

A ještě větší zábava je, když se stane, že krmení spadne přímo na slepici a ta nadskočí, jak se lekne. To je potom smích, který by přehlušil i zvuky z nejrušnějšího nákupního centra. 😄

Ale samozřejmě, jak to bývá, krmení jednou dojde, a to Lucku vůbec neodradí.

Začala totiž místo pečiva házet po slepicích hlínu. No a jak šel čas a ona hrabala, hrabala a hrabala … A co se nestalo – začala si podhrabávat díru, až se málem dostala

k nim do výběhu! Když jsem to viděla, nemohla jsem tomu uvěřit. Takový únikový tunel by neudělal ani pes! Kdyby byla ve vězení, myslím, že by byla mistr v podkopávání plotů. 😅

A jelikož nám už nezbylo nic jiného, než se s tím nějak poprat, rozhodli jsme se to celé vybagrovat a udělat pořádný základ, který jsme pak vyskládali dlaždicemi.

Nejen kvůli slepicím, které už nechtěly být zasažené hlínou, ale hlavně kvůli bezpečnosti pro Lucku.

A nakonec, jak bych to všechno shrnula… Lucinka je zkrátka takový náš malý živel.

Její láska k životu, její smích, který dokáže přehlušit celý dům, a její schopnost přetvořit každodenní chvíle v nečekanou zábavu, to všechno dává našim dnům ten pravý náboj.

I když nás Lucka občas pořádně zkouší – třeba tím, že udělá únikovou díru do slepičince, nebo tím, že nám všechny jorkšíry opět na zahradě zabaví svým divokým řáděním – nikdy nás to neodradí. Naopak, díky Lucce, jejímu smíchu a těm malým ztřeštěným dobrodružstvím si uvědomujeme, jak důležité je radovat se z maličkostí a jak obohacující mohou být i ty nejjednodušší chvíle, které by nám jinak snadno mohly uniknout.

A taková je prostě Lucka – kouzelná, nevyzpytatelná a neuvěřitelně zábavná. Je to naše sluníčko, které dokáže rozjasnit den, i když si to někdy neuvědomujeme.

Život bez Lucky by byl možná lehčí, klidnější a víc otevřený, upřímně si to ale bez ní nedokážu ani představit. Ano, sama mám dost akční a hlučný život, ale bez Lucky by to tu bylo prázdné, bezbarvé a celý ten náš svět by byl bez ní prostě nudný.

Ona vás sice dokáže rozčílit do běla, ale nutí vás být pořád v akci a rozhodně vás nenechá nudit. A to je možná ten největší pozitivní náboj do života – že člověk ani nemá čas řešit malichernosti.

Lucinka je opravdu královna, a to nejen v našem srdci, ale i ve svém vlastním pekle 👑😈. Její životní příběh je plný neuvěřitelných momentů, kdy se s ničím nehodlá smířit. Když něco nechce, dokáže to dát najevo tak, že byste si mysleli, že už nikdy nebude svět stejný.🤪

Je to opravdu vzácný člověk, kterého nelze přehlédnout. Když se rozzuří, je jako bouřka, která nezná hranice, ale když je šťastná, její úsměv rozjasní každý kout místnosti 💫.

Ale víte co? Právě její neústupnost a houževnatost ji dělají tak výjimečnou. Lucinka je totiž neuvěřitelný bojovník, který si nikdy nenechá diktovat pravidla. A i když to někdy vypadá, že nás všechny zkouší na maximum, každý její krok je nějakým způsobem součástí jejího vlastní cesty k pochopení světa kolem sebe. 🌍❤️

Když si vzpomenu na některé její okamžiky, které nám všechny ve své neústupnosti přichystala, musím se smát. Ne, že by to nebylo někdy vyčerpávající, ale Lucinka má dar udělat věci tak nečekaně komické, že se nakonec všichni zasmějeme, i když se to zprvu nezdálo možné. 😂

Je to těžké, ale krásné. A i když je její cesta mnohdy temná a plná výzev, neexistuje žádná jiná osoba, která by nám ve svém světě tolik ukázala, co znamená opravdu milovat. ❤️

Jsem hrdá na to, že mám tu čest být součástí jejího života. I když nás někdy její chování může přivést k šílenství, nelze si nevšimnout jejího neuvěřitelného ducha, který nás vždycky vrací zpět k tomu, co je opravdu důležité. A to je láska, porozumění a trpělivost 💖🙏.