Přeladění zevnitř: začínáme s Psych-K

Od posledního článku se toho u nás doma opět událo dost. Matyáš měl pár dalších záchvatů – nejsou to sice stavy, které by vyžadovaly okamžitý převoz do nemocnice, ale každá taková chvíle narušuje naši jistotu, klid a rytmus celé rodiny. Je to vyčerpávající, stresující a přiznávám upřímně – ne vždy dokážu být tak nad věcí, jak bych si přála. Snažím se být klidná opora, ale někdy ten tlak přeroste přes hlavu.

Nedávno jsme byli na kontrole na neurologii a musím říct – paní doktorka byla naprosto skvělá. Věnovala se nám celou hodinu, vyslechla nás, vše vysvětlila a velmi citlivě reagovala na naše otázky i obavy. Výsledky EEG byly naprosto v pořádku, což je sice obrovská úleva, ale zároveň stále neznáme příčinu těchto stavů.

A právě během této návštěvy jsme dostali i tip na alternativní přístup – metodu zvanou Psych-K.

🌿 Co je Psych-K? 🌿

Psych-K je metoda, která pracuje s podvědomými přesvědčeními a emočními bloky, které si často neseme už od dětství nebo z nepříjemných zážitků. Cílem je přepsat tyto vzorce v našem podvědomí, aby nám přestaly škodit – a naopak nás podpořily v klidu, sebedůvěře a zdraví.

Probíhá to formou jemného procesu, který kombinuje svalový test (pomocí těla se zjišťuje, co je v podvědomí „zaseklé“) a speciální balanční techniky – jde o jednoduché pohyby, vizualizace, práci s dechem a propojení mozkových hemisfér. Není to terapie v klasickém slova smyslu, spíš vnitřní přeladění – jakési „energetické ladění“ vnitřního nastavení.

Zajímavé je, že touto metodou lze pracovat i se zástupcem, pokud klient nemůže spolupracovat sám – například u malých dětí nebo lidí s postižením.

🧩 Pro koho? 🧩

Psych-K chceme zkusit jak pro Matyho, tak i pro naši Lucinku (moji sestru, která má těžké mentální postižení, epilepsii a autismus). A protože Lucka by sezení nezvládla, půjde místo ní moje mamka jako zástupce – facilitátorka s ní bude pracovat „za Lucku“, což je možné právě díky propojení vědomí a záměru.

Vypadá to možná zvláštně, ale působí to citlivě, nenásilně a zároveň s hlubokým respektem k tomu, co daný člověk zvládne nebo ne. U dětí je zase možné, aby sezení absolvoval rodič – což pravděpodobně podstoupím já za Matyho. I když tedy doufám, že by to zvládl s mojí podporou sám.

📖 Jak o tom budu psát? 📖

Rozhodla jsem se tentokrát nečekat měsíce a neschovávat dojmy do jednoho dlouhého článku. Místo toho začínám psát deníkové příspěvky – kratší, konkrétní, lidské. O tom, jak to probíhá, jak se cítíme, co se mění nebo nemění. Budu upřímná, i když to nebude třeba růžové.

Protože třeba se ukáže, že to celé není pro nás. A nebo naopak – že se něco uvnitř nás konečně uvolní a pomůže nám to dýchat volněji.

První na řadu jde moje mamka. Už brzy napíšu, jaké bylo její první sezení – co se tam vlastně děje, jaké to bylo a jestli ucítila nějakou změnu.